Co si představíte pod pojmem „černá kuchyně“? Možná se vám před očima objeví obrázek moderní kuchyně s elegantní černou kuchyňskou linkou, která se v posledních letech těší velké oblibě. Milovníkům historie se zase možná vybaví začouzená místnost starých obydlí či hradů. A právě tomu druhému se dnes bude věnovat náš článek.

Pojďme nahlédnout do dávných kuchyní

Představte si, že je rok 1376 a vy vstupujete do krásné útulné české chalupy, která patří rodině vyhlášeného řemeslníka. Procházíte chodbou a vcházíte do veliké místnosti, která je největší místností v celém obydlí. Uprostřed stojí otevřené ohniště a kouř z něj stoupá vzhůru a odchází ven otvory ve stropu. Tuto místnost dnes označujeme jako „dymná jizba“ (protože dým byl opravdu všude) a jedná se o předchůdce černé kuchyně. Přibližně v 15. století se začaly zavádět tzv. dymníky, které kouř z ohně zachycovaly, a místnostem se začalo říkat polodymné.

Černé kuchyně byly zpočátku znakem luxusu

Přibližně od 16. století se na zámcích, v hostincích či domech bohatých měšťanů začíná dymník nahrazovat plášťákem či také lezákem. Jedná se o komín ve tvaru trychtýře umístěný přímo nad otevřeným ohništěm, který odváděl kouř z místnosti o poznání lépe než jeho předchůdci. I přesto se dým z ohně dále pohyboval po místnosti a způsoboval zčernání stěn – proto černá kuchyně. Používání plášťáku zvyšovalo bezpečnost otevřeného ohniště, a tak se postupně tento vynález rozšiřoval i do skromnějších obydlí. V českých zemích došlo k největšímu rozvoji černé kuchyně v 18. a 19. století. A zatímco v některých chudších staveních se trychtýřovitý komín používal až do poloviny 20. století, v těch bohatších byl postupně nahrazen účinnějším tahovým komínem.

Chudí dohromady, bohatí odděleně

Černá kuchyně tvořila ve svých počátcích součást místnosti. Otevřené ohniště s komínem se z prostředka postupně přesouvalo ke stěně či do rohu jizby. Bohatší měšťané či šlechtici začali černé  kuchyně budovat v samostatných místnostech, které byly vzdálené od pokojů sloužících k bydlení. V některých případech byly černé kuchyně dokonce stavěné mimo dům v samostatném stavení. Méně majetní lidé si ale samostatnou místnost dovolit nemohli. Jejich černá kuchyně proto nesloužila pouze k vaření, ale také se zde jedlo či dokonce spalo.

Černá kuchyně je nejrozšířenější pojem, ovšem v malých vesnicích si lidé tento prostor pojmenovávali po svém. V Čechách se vařilo v kuchyňce, na Moravě v ohnisku, v okolí Brna v nothertu, v okolí Nymburka zase v černém krbu a na Slovácku lidé používali kútek.

Černá kuchyně se stala průkopníkem

V chudších obydlích byly podlahy černé kuchyně nejčastěji z udusané hlíny, nábytek byl skromný a jednoduchý, vše s použitím přírodních materiálů. Černé kuchyně bohatších majitelů byly samozřejmě vybavené zdobným a na první pohled velmi drahým nábytkem. A začínají se zde také využívat první „modernější“ technologické vynálezy. Právě s černou kuchyní se spojuje první použití jídelního výtahu, který sloužil k převážení jídla z černé kuchyně k hostům v hodovní síni.

Sušené ovoce, calty i uzené maso

Trychtýřovitý komín byl umístěn nad otevřeným ohništěm, vedle kterého často stávala pícka. Ta se využívala nejen k vaření, ale také k pečení, či dokonce sušení. Sušilo se zde především ovoce a pekl se nejčastěji chleba nebo koláče. V této době bylo také velmi oblíbené kulaté sladké pečivo, kterému se říkalo calt nebo celt a podle kterého se jmenuje známá Celetná ulice v Praze, kdysi Caletná. I samotný trychtýřovitý komín se používal při vaření, přesněji řečeno při uzení masa. Otevřené ohniště bylo postupně nahrazováno modernějšími topnými zařízeními v podobě pecí, sporáků či kamen.

Chtěli byste černou kuchyni vidět?

Několik černých kuchyní se dochovalo dodnes a my je tak máme možnost obdivovat i o několik století později. Černou kuchyň si můžete prohlédnout na hradech Pecka, Křivoklát, Švihov, Roupov či Strakonice. Ke zhlédnutí je také na zámcích v Jindřichově Hradci či Veltrusech. Krásná nově zrestaurovaná kuchyně je k vidění na jihlavské radnici, další najdete ve skanzenu ve Vysokém Chlumci a v mnoha muzeích v Česku, mezi jinými ve Vlastivědném muzeu v Železnici, v Muzeu lidových staveb v Kouřimi či v Muzeu v Horním Slavkově.

Atypickou černou kuchyni najdete v okrese Cheb nedaleko Františkových Lázní. Zde leží vesnička Ostroh, německy Seeberg, a také románský hrad stejného názvu. Ten se může pyšnit černou kuchyní umístěnou v prvním patře a nikoliv v přízemí, jak bylo pro tuto dobu typické.

Kousek historie ve vašem domě

Otevřené ohniště a trychtýřovité komíny nahradily moderní trouby, sporáky a digestoře. Pokud ale dáváte přednost klasice, tradici a historii před moderními a trendy kuchyněmi, podívejte se na úžasnou nabídku NEBO Vintage. Každá z kuchyní je jedinečný originál, který jinde nenajdete. Tak jako jedli a vařili lidé kdysi v černé kuchyni, můžete se i vy věnovat oblíbeným činnostem se svými blízkými v kuchyni, která má duši.

Zdroj obrázku:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jihlava,_Masarykovo_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_57,_%C4%8Dern%C3%A1_kuchyn%C4%9B.jpg